Články za měsíc Leden 2015

taková jiná "kovbojka" 1. Den prvý – smáčený krví (ve skutečnosti hlavně deštěm) Lilo, jako když se roztrhne nebe a po rozbahněné cestě mezi dřevěnými domky vesničky Englewood kdesi v Coloradu se potácela drobounká postavička v dlouhé suknici, ověšená velkými těžkými vaky a teď zavrávorala a málem zahučela do odporného bahna před sebou, kdyby odkudsi nepřiskočil mladík v roztrhané vojenské uniformě a nezachytil ji. A teď chudinku vleče do jednoho z… Celý článek ›

A máme tu rozuzlení... Ale stařenku výkřik nevyděsil, naopak si přisedla na lůžko k Nathalii, něžně ji vzala za ruce a pokračovala v komunikaci stejnou telepatickou cestou „Milá dívko prosím utiš se, neděje se ti žádného příkoří, pouze jsi vstoupila na „Havraní kámen“ což pro nás „Děti polární záře“ znamená volání o pomoc, proto mě také slyšíš, aniž bych promluvila nahlas a náš skutečný jazyk je příliš starý a složitý.“ Pak začala… Celý článek ›

A znovu nalezená... Mělo to být obyčejné ráno v osadě North Fork kdesi uprostřed Aljašky, místo toho téměř všechny probudil nelidský řev, který vycházel od domku Nathalie Hayesové, které nikdo neřekl jinak než „Nanny“. Nebyla příliš vysoká, ale docela fortelná, i když po úraze z dětství lehce dopadala na levou nohu a v případě rozrušení téměř přestávala mluvit což mnohé „jednodušší“ povahy svádělo k urážkám a popichován typu „ A jéje… Celý článek ›

A opět ta Aljaška ! Girdwood, Aljaška – je pár dní po vánočních svátcích a sedmiletý Jimmy Cooper nadšeně leští svůj nejkrásnější dárek – novou motokáru. Místní starousedlík Joe ho pozoruje z terasy svého domku a z ničeho nic zahuláká „Tak myslím chlapče, že se hned tak nesvezeš, žene se sem totiž pořádná sněhová bouře“. „Ale no tak, Joe nestraš ho“ ozvala se Mary – Jimmyho matka. „A ty toho už také nech a raději semnou pojď do… Celý článek ›

horolezec proti hoře a ještě něco navíc... Je chladné coloradské ráno a horolezec Peter Donovan se právě vyhrabal ze svého bivaku a rozhlíží se kolem sebe. „Tak jsem tady, konečně, po šesti protrpěných letech, a tuhle horu si slezu úplně sám“ problesklo mu hlavou. Když se dostatečně probral, rozdělal oheň a rozdmýchal malá kamínka a uklohnil si něco k snídani. Pak pečlivě vše uhasil, sklidil a začal si připravovat vybavení na výstup, tedy pokud se… Celý článek ›

Jedna taková malá detektivka Seděl na zemi, zády opřený o zeď, vytřeštěné oči jakoby zíraly na něco za velkým oknem na protější straně pokoje, ale neviděl nic – byl totiž mrtvý a teď se nad ním skláněl detektiv Michael Burrows se znepokojivým výrazem ve tváři. „Sakra to už je pátej, ne šestej mord jako přes kopírák“. Vzápětí přišla zpráva z ústředí, že se má okamžitě vrátit zpět, v kanclu našel svého kolegu Petera Thompsona, jak se… Celý článek ›

jen takový malý horůrek... Byla téměř půlnoc, když ticho malého bytu kdesi v Minneapolis přehlušilo chraplavé drnčení zvonku a historička Jennifer Malcolmová, která do té doby spokojeně vyspávala stočená na pohovce v malém obýváku, leknutím spadla na zem „Kdo to k sakru otravuje takle pozdě?“ mručí si pro sebe a mne si naraženou hlavu. A zvonek nesmlouvavě chroptí dál „No jo, vždyť už jdu tak se nezblázněte, ať jste kdokoliv“ zvolala směrem k… Celý článek ›

Toho není nikdy dost Usmívala jsem se včera A usmívám se i dnes A úsměv bude i zítra na mých rtech Neb život příliš krátký jest Na to, abychom plakali kvůli hloupostem Proto si každého úsměvu važ a často usmívat se snaž Nejen, protože usmívat je zdraví prospěšné Však hlavně proto gesto útěšné Pro způsob jak pohladit beze slov Jak pohladit i na dálku a vnést světlo do temných koutů lidských duší Vždyť právě proto každému víc než… Celý článek ›

nastává každý den... Jeho temný háv každý večer zahalí náš kraj Jako pokrývka ze sametu lehá si nám k nohám A vše se do tajemna noci zanoří Do noci, kde svítí jen oči kočičí A tuláci podivní jsou ukryti Když však ráno opět slunce zasvítí Svět temnoty je rázem pryč A stíny noci do kouta se schoulí Aby přečkaly tam den a A vrátily se s dalším soumrakem. Celý článek ›

přesněji jedné aljašské borovice Jsem stará borovice, snad je mi víc jak tisíc let Jsem stará pokroucená borovice uprostřed Aljašských hor A viděla jsem mnoho proměn všude vůkol, i jak formuje se krajina Ze dřeva bratrů mých a sester stavěli si indiáni svoje tee – pee Dnes bílým bratrům jejich za všelijaké stožáry slouží a stále k nebi ční Já se také ještě stále držím skály mojí a v poklidu si hledím do kraje A vzpomínám na onen památný… Celý článek ›