MOJE POVÍDKY...aneb už nechci psát do šuplíku

"ČERNÁ VDOVA"

Publikováno 04.01.2016 v 21:52 v kategorii BÁSNĚ, přečteno: 148x

...tak nějak mi to leželo v hlavě



To jsem já, stvůra tajemná

Z lidské krve a nenávisti zrozená

Lidskou zvůlí krmená

Černá, černá, černá

Tmou se plížím

Koušu, saju, rdousím

Závistí si zuby brousím

A z lidské zloby zrodil se můj pohled hadí

Spáry dračí jsou mou zbraní

A tak rostu, rostu, rostu dál

Se zvráceností lidstva

S jeho chutí po krvi

S hrabivostí mocných

S nestoudností celebrit

S tím, jak každý chce jen mít

Nikdo nechce dávat

To je voda na můj mlýn

Každého, kdo chtěl by mě snad zastavit

Varuji - To není lov na zajíce!

To se musí chtít!

Chtít být zase lidmi


Pak i Černá Vdova dojde pokoje





Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?