MOJE POVÍDKY...aneb už nechci psát do šuplíku

Díl 1. : Děsivý nález

Publikováno 30.07.2016 v 21:26 v kategorii Zločin na Hausemanově farmě, přečteno: 53x

...detektivka


Ten den mohl být překrásný, kdyby ho však nezkazilo ráno, místo toho zažila do té doby poklidná skotská vesnička Blackberry pořádný šok. Na jedné z místních farem nalezla místní obyvatelka Mathylda Youngová zavražděné! Ano téměř celá rodina Hausemanových byla nalezena v postelích, hlavy měli oddělené od těla, v obličeji nezvykle klidný až blažený výraz. Žádné stopy zápasu, dokonce ani u otce rodiny Henryho Hausemana, který byl jako jediný nalezen mimo ložnici. Seděl v křesle před šumící televizní obrazovkou. Detektiv Thor Dailey dorazil téměř okamžitě po oznámení hrůzného nálezu. Na místě už bylo vše v pohybu a z domu byla postupně vynášena těla Hausemanových dětí. Nejstaršímu Henrymu bylo šestnáct, jeho sestře Alexandře čtrnáct, bratrovi Spencerovi dvanáct, sestře Elisabeth deset a zbylí dva sourozenci – čtyřletá Rosmary a půlroční Gordon prozatím nebyli nalezeni. Jako poslední tedy odvezli tělo Ethel Hasemanové, takříkajíc „matky rodu“. Vše bylo pochmurné a málokdo promluvil, pokud to nebylo vyloženě nutné. Mathylda Youngová byla stále v šoku, neschopná výpovědi. Naštěstí se odněkud zjevil místní stařík jménem Joseph Brown, který vehementně dožadoval rozhovoru s detektivem. „Nechte mě s ním promluvit, prosím. Já jsem taky svědek, protože to jsem byl já, kdo volal policii, když se tady Mathylda zhroutila“ žadonil. Nakonec ho k Daileymu pustili. „Prý pro mě máte nějakou důležitou zprávu.“ Řekl nepříliš nadšeně detektiv. „Žádnou zprávu pro vás nemám, zato znám tuhle farmu a můžu vám říct, že to co se tu stalo, je zatraceně děsivá věc. Chudák Mathylda z toho měla sama málem smrt. Ona je totiž všechny znala, byla kmotrou všech Hausemanových dětí. Takže vlastně patřila do rodiny.“ Horečně vysvětlovat dědula. „A já jim zase pomáhal s dobytkem a vůbec domácíma zvířatama“ dodal ještě. „ A taky pro jsem si všim, že krávy nejsou v ohradě, ale zůstaly na pastvině. A to se tady nikdá nedělo.“ Zabručel a chystal se k odchodu, Daileyho ta poslední věta úplně nakopla. „Počkejte, pane, co jste to říkal o těch kravách?“ zavolal na staříka. „Říkal jsem jen, že krávy měly být na noc v ohradě, ale ta je prázdná, protože jsem je dneska brzo po ránu viděl na pastvině.“ Vysvětloval znovu Brown. „A kolik bylo hodin, to už si asi nepamatujete?“ zeptal se opatrně detektiv. „Ale jakpak by ne, bylo přesně sedm, zrovna totiž odbíjely kostelní hodiny.“ Pousmál se Brown. Dál se už nedostal, protože se tu náhle objevil jeden z policistů, kteří prohledávali farmu. „Našli jsme je, pane! Živé, pane!“ volal. „Koho jste našli? Vyjadřujte se srozumitelně, konstáble!“ odpověděl přísně detektiv. „Přece ty dvě nejmenší děti, pane!“ dodal konstábl. „Tak to je skvělá zpráva, a kde byli?“ vykřikl Dailey. „Byly ve stáji, v bedně na krmivo, pane.“ Pravil stroze konstábl. „Tak nás tam zaveďte, Jonesi.“ Odpověděl o poznání klidněji detektiv.



Bedna stála vedle ohrady s několika kozami, které hlasitě mečely a nervózně pobíhaly sem a tam. Patrně už měly hlad a nikdo jim nedal krmení. To bylo na zemi vedle těžké bedny. Dailey se pokusil odklopit víko, to bylo překvapivě těžké, tak těžké, až zavrávoral. A hned mu bylo jasné, že děti do bedny nevlezly samy. „Někdo, je tam musel ukrýt úmyslně.“ Uvažoval nahlas. Předpokládal tedy někdo vražedný útok a snažil se připravit předem? A proč se nikdo nebránil? Proč zůstaly všichni tak klidní a dál spali? Otázek k zodpovězení tu bylo skutečně mnoho…


Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?