MOJE POVÍDKY...aneb už nechci psát do šuplíku

Díl 5. : Nepolapitelný fantom

Publikováno 25.03.2018 v 22:02 v kategorii POSELSTVÍ ZATRACENÝCH, přečteno: 23x

....detektivka na pokračování



Po návštěvě sestry Ginés si oba policisté připadali poněkud zostuzení, zejména Miguel se dost vztekal. Nakonec se rozhodl vyrazit kamsi do Pamplony, kde měla žít Julia Muňos Gozáles. Carmen se mezitím snažila zjistit, co se dá a vrátila se do církevního hospice. Příliš zde však neuspěla, protože pokoj po sestře Agnes již přidělili jiné řádové sestře a sestra Ginés odjela na kamsi na misii. Carmen alespoň požádala o knihy návštěv, ale u jména Dolores Sanchéz Cortázar nebylo ani písmenko. Celá rozmrzelá se vrátila zpět na policejní stanici, a začala se probírat jedinou hmatatelnou stopou – deníky nebohé Dolores. Ani ty jí však nikam dál neposunuly. Rozhodla se tedy znovu zkontaktovat úředníky v Granadě „Ty materiály z „Domu Naděje“ nám nejsou k ničemu, ale zajímaly by nás vaše matriční záznamy nebo jakékoliv záznamy o dítěti, které se tam v tom ústavu narodilo.“ Chrlila do telefonu. Odpověď byla neurčitá až poněkud vyhýbavá. „No, pokusíme se.“ Zněla poslední slova a pak úřednice rázně zavěsila. Carem vztekle práskla do stolu. „To chce klid a nohy v teple“ ozvalo se za ní. Byl to Miguel, který se právě vrátil z Pamplony. Bohužel taktéž s nepořízenou, protože Julia Muňos Gozáles byla skutečně ještě naživu, ale nacházela se v poslední fázi Alzheimerovy choroby a tudíž nebyla schopná jakékoliv výpovědi. Takže byli zase na začátku.


Posun znamenalo až zadrnčení telefonu. Byla to úřednice z Granady, která potvrdila nemožné - dítě Milagros se podle všeho narodilo ŽIVÉ, ale jeho další osud není znám. Dle údajů z matriky se mělo jednat o chlapce, ale jméno ani další informace nebyly úmyslně udány. Uvedeno bylo pouze datum narození a jako místo Granada, ostatní údaje zůstaly buď nevyplněny anebo zde bylo uvedeni „ není známo“. Ta zpráva byla jako živá voda! A v zápětí dorazila další! V řádovém hospici se objevil nějaký podivný muž a se zbraní v ruce míří na řádovou sestru na recepci!


Miguel i Carmen okamžitě vyrazili na místo, ale tam už nikdo nebyl. „Ano, byl tu a vyptával se na sestru Agnes a znal i její civilní jméno, chvíli na mě mířil a chtěl nahoru do jejího pokoje, ale ten už je znovu obsazený. To ho úplně rozhodilo, celý se tak nějak podivně rozklepal, schoval zbraň a utekl pryč, jako by ho někdo pronásledoval.“ Vysvětlovala sestra recepční. „A jméno, jméno, vám neřekl!“ křičel na ni Miguel. „Promiňte, pane Rojo, ale jsem stále ještě silně otřesená a žádné jméno si nevybavuji, ale zcela určitě se mi představil. Určitě si vzpomenu, až se uklidním.“ Pravila rozechvělým hlasem jeptiška.




Víc jim již sdělit nestihla, protože přišla blesková zpráva o muži se zbraní, který se zabarikádoval na stavbě pensionu Martín. Dotyčný nereaguje na žádné výzvy, zato už třikrát vystřelil….

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?