"INDIA"

Poručík Horton uvedl Melissu do výslechové místnosti a zavřel dveře. „Tak se posaď, děvče, začneme.“ Pravil klidně a ukázal na jednu z židlí u malého stolku uprostřed místnosti. Ale šestnáctiletá Mellissa Cooperová stále nechápala, z jakého důvodu se ocitla právě zde. Do Indie přiletěla spolu se svými třemi mladšími bratry na prázdniny, na pozvání svého otce, kterého od rozvodu rodičů vídávala velmi sporadicky prostřednictvím vynálezu zvaného Skype. V Novém Dillí byl správce luxusního hotelu a přivedl si sem i svoji novu ženu – mladičkou kolegyni Tess a nedávno se jim za poměrně dramatických okolností narodilo první společné dítě – dcera Tess a touto událostí to všechno začalo. A vystrašená Mellissa jen stěží vzpomíná, jak se to celé semlelo a proč do toho vstoupila policie.

První co se jí vybavilo, byl odjezd matky do lázní. Stáli tehdy u vlaku a loučili se tak, jakoby se už nikdy neměli vidět. Přitom Melissina matka Rose odpočinek už zoufale potřebovala, vždyť byla sama na čtyři děti! Jejich otec John Cooper je před třemi lety opustil, i když tomu z počátku nic nenasvědčovalo. Tehdy byly Dennisovi, Davidovi a Dominikovi přesně tři roky, a oslava probíhala úplně normálně. Nikoho tehdy nezarazilo, že otec přišel se svojí kolegyní z cestovní kanceláře. No, a ráno jen stroze oznámil, že odlétá do Indie, sbalil si věci a víc se už doma neobjevil. Pak nějak proběhl rozvod a snad celého půl roku bylo „ticho po pěšině“. Až teprve na vánoce se otec znovu ozval, ale touž byla Tes jeho novou manželkou. Od té doby se na dálku ozýval pravidelně. Až přišel s nečekanou nabídkou prázdnin v Indii. To už bylo klukům šest a Mellisse čerstvých šestnáct. Nejprve byli tou nečekanou nabídkou dost překvapení, ale po chvilce se dostavil nadšený souhlas. A ani na máti její bývalý nezapomněl a zaplatil pro ni a její kamarádku pobyt v lázních.

Za indickým dobrodružstvím vyrazili asi za týden, v doprovodu známé chůvy paní Jane Pierceové. Ta se starala jak o Mellissu, když byla malá tak nyní o kluky. Cesta proběhla překvapivě v klidu a pohodě. První hádka nastala až po příletu. Na letišti totiž nečekal pouze otec, ale i jeho nová žena, která byla tak říkajíc „na rozsypání“ a netvářila se zrovna mile. Nakonec svého muže zpražila několika neslušným slovy, objednala si taxi a odjela do svého luxusního budoáru, který se mimochodem nacházel kousek do hotelu „Ganéša“, kde byl John Cooper ředitelem.

Další dny probíhaly v klidu a míru. Tedy do té doby, než někdo přišel s nápadem na takzvanou „sloní vyjížďku“. Kluci byli samozřejmě nadšení, Tess vůbec, ale jela. Asi v polovině cesty se sloní karavana náhle zastavila a mahuti hlásili, že na cestě leží mrtvý člověk, proto sloni nechtějí jít dál. Jenomže pak se náhle ten muž vymrštil, vyskočil do koše, ve kterém seděla Tess, něco na ní zakřičel, udeřil ji přes mohutné těhotenské břicho a zmizel v džungli. Tess začala samozřejmě hystericky vyvádět a tak se museli vrátit domů. A od té doby trávila Tess veškerý čas zabedněná ve svém budoáru., který odmítala opustit a neustále blábolila něco o kletbě Sikhů.

Nic zvláštního se však nedělo, tedy až do dne, kdy se v hotelu objevil ten podivný muž celý v černém. Dokonce měl i černé rukavice! Personál ho považoval za žebráka z nejnižší kasty „Nedotknutelných“ a pokoušel se ho co nejrychleji zbavit. Muž však odmítal hotel opustit a zuřivě se bránil. A tehdy si Mellissa poprvé všimla jeho rukou, které se tak nějak podivně třepaly, jako by byly gumové. Ty ruce pak viděla ještě mnohokrát, jednou se ten totiž nějak dostal až do jejich apartmá a šmejdil tam. Mellissa nebyla ještě nikdy v životě tak vyděšená a taky se jí pěkně navalovalo, jak ten chlápek příšerně páchl. A když zvedla hlavu, spatřila v okně ještě jednoho, ještě ohavnějšího – visel tam za ruce, ale od pasu dolů nebylo nic. Prostě se tam houpal jako nějaká odporná opice a přesně tak se i šklebil. Ale než stačila zavolat o pomoc, byli ti dva zase pryč. Co v pokoji hledali, se tehdy zjistit nepodařilo, až mnohem později objevila Melissa ten podivný notebook, ale před tím byla ještě zábava v delfináriu, během které se narodila malá Tess.

Návštěvu delfinária navrhla překvapivě sama Tess, že prý mají delfíni těhotné v oblibě a taky, by to mohlo uspíšit porod. A nakonec strávila celou show zavřená v lóži, zato kluci řádili jako utržení ze řetězu a vrhli nečekaně do lóže. Hledali tam něco k pití a skákali všude tak prudce a nezvladatelně až Dennis upadl a hlavou narazil přímo do Tessina obřího pupku, Ta zařvala, jako by jí vražili, potom se podívala na zem a zaúpěla „Praskla mi voda!“ To pro změnu vyděsilo kluky, kteří hned utíkali za tátou, a pak šlo všechno překotně ráz na ráz. Malá Tess byla na světě během hodiny, sanitka přijela na poslední chvíli. Když ty dvě Tess odváželi, mrskala s sebou ta malá tolik, že shodila na zem všechno, do čeho jí lékaři zabalili a tehdy si Melissa uvědomila, že něco není v pořádku. Vypadalo to, jakoby měla ta maličká obě ruce na pravé straně těla. „Nebo že by se mi to v tom zmatku jen zdálo?“Přemýšlela Melissa o oné události zpětně. Když pak viděla malou Tess znovu v porodnici, byla to úplně normální krásná zdravá holčička. Vypustila tedy ten okamžik z hlavy a dál si užívala prázdniny.

Ano, užívala si prázdniny, ale jen do onoho osudného večera, kdy se po dlouhé době odhodlala zapnout svůj maličký notebook. A nestačila zírat! Byly v něm totiž úplně jiné složky a soubory. Chvíli ji dokonce připadalo, že to ani není její počítat, ale to by zase nefungovalo heslo. Začala si tedy ty neznámé složky prohlížet, ale nedávalo to smysl. Byla tam spousta jmen a čísel. Vlastně obrovské množství jmen a čísel. Raději tedy notebook zase vypnula a uložila zpět do šuplíku v nočním stolku. A když ho večer znovu zapnula, byly ty podivné soubory pryč a zase to byl její starý dobrý počítač. Zprvu nad tím chtěla mávnout rukou, v zápětí si však uvědomila, že v celé té nepochopitelné změti velice často figurovalo jméno jejího otce! „Co, když se spletl a omylem pro své obchodní transakce použil její počítač místo svého?“ řekla si tenkrát nahlas pro sebe. Ale její notebook byl v nočním stolku a otec ten svůj nedal nikdy z ruky. Bylo to celé podivné a nedávalo to smysl a tak to celé nakonec smetla stranou jako omyl.

Zlom nastal v noci, přesněji o půlnoci, kdy do hotelu Ganéša poprvé přijela policie. Otec se pokoušel předstírat, že se jedná o nějaký omyl, ale příliš se mu to nedařilo. Melissa na to všechno hleděla z výšin schodiště a bylo ji jasné, že ta neznámá data v jejím počítači opravdu byla a ne náhodou. Vyplašeně se vrátila do svého pokoje, popadla notebooku a seběhla po zadním schodišti do hotelové kuchyně a strčila tu proklatou věc do prvního pytle s rýží, na který narazila. Musela přeci chránit svého otce, ať už spáchal cokoliv. Když se vrátila zpět do haly, policie právě zabavovala veškeré počítače v hotelu. Bylo to jako zlý sen a Melissa stále doufala, že se probudí a všechno to ošklivé zmizí. Bohužel, nezmizelo nic a druhý den ráno jejího otce zatkli. A to už kluci i Mellisa buleli jako želvy. Naštěstí tu stále byla paní Pierceová, nebýt ji, dopadlo by to moc zle. A zlé to bylo a další den ještě horší, protože si přijeli pro Melissu.

A ta teď sedí ve výslechové místnosti a zoufale si přeje vidět svého otce a taky se pořádně vyspat. Ale policista proti ní zatím nepovolil ani krátkou přestávku. „Chápejte, slečno, jde tu o vážnou věc, o obchod s dětmi.“ Pokouší se ji přemluvit. „Obchod s dětmi? Proč by můj otrec obchodoval s dětmi?“ vykoktala ze sebe šokovaná Melissa. „Je to bohužel tak.“ Smutně odpověděl policista. „Proto potřebujeme i váš počítač.“ Pokračoval muž zákona. „Hotel vašeho otce navštěvovali jistí lidé. Páry co nemohly mít děti. A váš otec jim pomáhal, aby ty děti měli.“ Neobratně se pokoušel o vysvětlení. „To, jako, že pro ně ty děti kradl?“ vyjekla Melissa. „To ne, šlo o velice složitý proces, do kterého bylo zapojeno i místní obyvatelstvo.“ Odpověděl jí policista. „Hotel Ganéša byl napojen na jistou kliniku, kde prováděli velice složité procesy“. Pokračoval. „Tím myslíte umělé oplodnění?“ zeptala se opatrně Melissa. „To tako, ale nešlo o běžné umělé oplodnění. Šlo o proces, při kterém se dítě narodí z DNA tři lidí a jedním z těsnot lidí byly místní ženy, kterým za dárcovství vajíček platili velké peníze.“ Zněla překvapivá odpověď.“A co je na tom špatného? Ty chudinky z toho alespoň jednou v životě něco měly a dělaly to pro své rodiny!“ odpověděla vztekle Melissa. „Ano, ale ty ženy nebyly tak úplně v pořádku a díky jejich genetické informaci nebyly děti narozené díky jejich pomoci v pořádku a žaloby na tu kliniku se stále množí a trpí i rodiny těch žen. Proto potřebujeme vaši pomoc, i když se jedná o vašeho otce.“ Prosil policista. A Melissa se cítila zoufale a bezradně. „Copak mohu takto ublížit vlastnímu otci?“ pomyslela si. Pak ji však hlavou znovu probleskly ty události posledních dní - přepadení na slonech, muž s gumovýma rukama, podivná data v počítači, a v neposlední řadě podivnou vizáž maličké Tess. Už proto se rozhodla nedopustit další bolest a utrpení nevinných lidí, zhluboka se nadechla a pomaličku s těžkým srdcem policistovi popsala místo, kam ten prokletý notebook ukryla.

Všechno nakonec nedopadlo tak straně, jak se na první pohled zdálo. Melissin otec se sice vězení nevyhnul, ale uznali mu vinu pouze jako prostředníkovi, takže dostal nižší trest. Hlavní pachatelé byli na klinice. Malá Tess byla zcela zdravá, pouze se jí při tom překotném příchodu na svět vykloubilo levé ramínko, žádné ručičky ani nožičky navíc neměla.

Melissa a její bratři se vrátili do Anglie a štěstím, že jsou zase doma, svoji mámu láskou málem umačkali.