MOJE POVÍDKY...aneb už nechci psát do šuplíku

"Mosty"

Publikováno 27.04.2016 v 22:34 v kategorii BÁSNĚ, přečteno: 121x

...taková malá veršovánka


Cesty, které spojují

Cesty, které rozdělují

Cesty nad propastí

Na nichž kámen,

Železo, sklo či

dřevo se snoubí

Jsou tu s námi staletí

Prosté i majestátní

Rozkročeny nad živly

A roklemi ční

A zaplňují prázdno

Mezi lidmi, věcmi, dušemi

Neb každý má svůj most

Ten ve svém srdci si hýčká

Zavedl ho totiž ke štěstí

Tam na druhou stranu za láskou

Či přenesl ho přes minulost

Nechme tedy mosty stát

Bez nich nebylo by totiž koho spojovat

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?