"Příběh jednoho stromu"

Jsem stará pokroucená borovice uprostřed Aljašských hor

A viděla jsem mnoho proměn všude vůkol, i jak formuje se krajina

Ze dřeva bratrů mých a sester stavěli si indiáni svoje tee – pee

Dnes bílým bratrům jejich za všelijaké stožáry slouží a stále k nebi ční

Já se také ještě stále držím skály mojí a v poklidu si hledím do kraje

A vzpomínám na onen památný den, kdy přihnaly se všechny z pekla běsi

Kdy vlnila se a propadala zem, kdy z dálky křik lidí sem doléhal

A mě chtělo se urvat se z té země prokleté a rozběhnou se na pomoc

Jsem však jen strom, co pevně se zemí kořeny je spjat

Tak musela jsem tiše trpět v pekle na zem vyvrženém

A přežila jsem, ale mnoho bratrům mých vzdálených tehdy padlo

Dodnes mnozí z nich jako podivné strašidelné mohyly jsou toho památkou

Teď však musím obrátit, aby jenom ponuré nebylo mé vyprávění

Vždyť Aljaška má milovaná a domov můj jediný přečkal vše

Ano, přečkal vše a já s ním a dál si nad propastí věků čním

A čnít budu dál – dokud tu bude Aljaška medvědů a stromů ráj