"THE ELECTIONS"

Připravit urnu, zástěny, obálky, seznamy voličů

Propisky nabrousit a už se sem hrnou

Davy co občanky vám pod nos cpou

Je tu i holčička s pytlem brambor

Zmatená dáma co pořád něco hledá

Chlapík co stojí jen díky francouzkým holím

Přesto vypráví vtipy a nemá se k odchodu

Pak je tu rodinka se třemi dětmi s očima navrch hlavy

Otevřené oči, natažené nosy rády by obálku do urny hodily

„To nejde, to se nesmí - to by pak neplatilo!

Začínám usínat a k desáté pořád je daleko

Mé snění naštěstí vyruší chlápek, co nechce  za plentou volit

A chodí další a další – samé berle, berle a pak pro změnu hůl

Židli za plentu by chtěly, ale tím pravidla by pozměnily

A zas další děti s nosíky na stolech volební komise

A pořád ta jedna otázka volební místností točí se

„Má se to zalepit.“ - „Ne, na to kašlete, ono to nelepí!“

A já mrzoutit začínám, protože čas vůbec neletí

Zato voličů pořád blíží se dav

Maminky, babičky, dětičky, dědové, tetičky, strejdové

Já už chci být v pelechu pánové!

Když náhle v pauzičce náhle sem šílený reportér vpadne

Chová se drze, bláznivé otázky má, průvod dětiček za sebou táhne

Boty žádné, oblek jak na pláž, hlava zarostlá a prázdná  – chování blázna!

Nakonec odchází, předtím však ještě na vzácném předmětu muzejním jak v baru si posedí!

Po něm ještě pár zpozdilců za plentou postojí a můžeme jít.

Pak je tu konečně desátá, tak nashle zítra - bude se sčítat

Tak přijďte včas!

Ráno je klidnější, do finiše zbývá jen hodin pár

A znovu ty občany, obálky, lístky a dotazy

„Kam, kolik, lepit či nelepit?“

Občas mi na mysl otázka připadne

Kde v městě mém bere se tolik figurek bláznivých

To těžko vás napadne, figury jsou to záhadné

Některé však nejsou tak neznámé

A čas letí jak splašený, stejně jak

Volič poslední s děckem podpaží

Panenku maličkou na zem pokládá

Koktá a obálku bere si

Za ním už zavírá  se a začíná sčítání

Obálky šustí, čísla vzduchem sviští

Hlavně to pořádně zapsat, podepsat – zapečetit!

Ještě pár formalit, hlavně nesmí se zpomalit!

A UŽ JE KLID.