"VÁLKA JE HROZNÁ VĚC"

Ano, válka je hrozná věc a proto by se neměla nikdy opakovat, ale zrovna v tomto případě to příliš neplatí. Kruté válečné konflikty se bohužel neustále opakují a lidstvo se ne a ne poučit. Někdy z toho má člověk pocit až určité bezmoci a nad některými výroky a názoru mu zůstává rozum stát. Jakoby z nich čišelo pohrdání vlastní historií – stalo se to přeci před sedmdesáti lety, tak proč se tím dále zabývat. Ale zabývat bychom se tím měli už z úcty k těm, kteří tehdy neváhali nejen za svoji vlast položit i život – a to všechno prosím DOBROVOLNĚ a s hrdostí. Jenomže tohle dnes dokáže pochopit a především přijmout jen málokdo. Mě se však již oči otevřely tedy přesněji řečeno „byly otevřeny“ mým vstupem do příprav nové muzejní expozice věnované 2. Světové válce a odboji. A nejvíce na mě nepochybně zapůsobila neuvěřitelná vyprávění odborníků a především pamětníků, mezi které počítám i moji babičku. Proto na danou problematiku nahlížím zcela jinak – tak trochu jejich pohledem což je pro člověka, který to všechno neprožil na vlastní kůži poněkud obtížné, ale s trochou dobré vůle se to dá zvládnout. Důležité je si uvědomit, že nešlo o žádnou jednoduchou černobílou záležitost – naopak šlo o složitý propletenec lidí a událostí, který po “rozmotání“ došel dobrého konce, ke kterému však vedla dlouhá strastiplná a trnitá cesta miliónů nevinných obětí. Proto jim a všem těm „známým i neznámým hrdinům“ oněch drsných časů tímto vzdávám hold bez ohledu na národnost či vyznání.

„NECHŤ VAŠE OBĚTI A ČINY

NAVŽDY ZŮSTANOU

V NAŠÍ PAMĚTI A

VÁŠ OBRAZ V NAŠICH SRDCÍCH“