"VĚZENKYNĚ"

...snad to dobře dopadne Zpět na celu se Lucie dostala až po týdnu, stále sdrátovaná, ale již poněkud splasklejší a klidnější. Dokonce jí dali i nějaké tabletky, pro případ, že by vrátily bolesti. A také se naučila „jíst brčkem“, tedy v rámci možností byla schopná se u jídla neudusit. Takto „vyzbrojena“ a vycvičena se konečně vrátila do cely 17A. Uvítání bylo velmi vřelé a všechny spoluvězeňkyně se mohly přetrhnout péčí a ochotou pomoci.… Celý článek ›

...a jede se dál Lucie a Gina se skutečně staly spojenkyněmi, příliš pozitivních změn jim to ale nepřineslo. Naopak to vypadalo, jakoby na to tam nahoře čekali. Na obě ženy se během krátké doby snesla doslova lavina kontrol a nekonečných výslechů. A do toho často i trojité směny v prádelně. Přibývalo také nočních „přepadovek“ a s tím spojená neskutečná únava z neustálého uklízení. Bachařky skutečně řádily jako šílené. Jedinou pozitivní… Celý článek ›

...pokračování... Ten nepříjemný pocit Lucii neopustil ani po několika minutách. Stále jí někde vzadu v hlavě hučelo varování „Drž se zpátky holka, nejsi na bále“. A do tance jí skutečně nebylo, byla jí totiž přidělena poslední volná postel, ta dolní na palandě, jejíž horní patro obývala Gina. Tato štíhlá dívka s dlouhými rozevlátými černými vlasy byla jasnou velitelkou cely i když tou oficiální byl někdo jiný. Ostatní obyvatelky cely 17A byly… Celý článek ›

...nový příběh začíná, příběh, který bych ráda věnovala mojí tetě Jáje Lucie netušila, kolik času uběhlo od doby, kdy se dostala do toho strašného podzemí. Během přijmu a naprosto šíleného a zároveň nesmyslného výslechu naprosto ztratila pojem o čase. Vše se jí podivně slilo ve směsici zvuků, hlasů a pachů. Jasně si vybavovala, jak si pro ni přišli rovnou na pohřeb, zůstat do konce jí nedovolili. Odvedli ji velice neomaleně a před všemi ostatními… Celý článek ›