Články za rok 2015

...snad tohle pokračování nebude příliš nudné... Je po deváté hodině večer a za barem berlínského nočního podniku PilzWald začíná svoji obvyklou službu barmanka Gréta. Netváří se však nijak nadšeně, ani k tomu nemá žádný zvláštní důvod. Po „Velké politické“ spousta podniků zkrachovala, kdo by taky chodil do baru, kde si nemůžete zapálit a alkohol lze získat pouze za specielní kupón, který nehoráznou cenu srazí alespoň na polovinu. I sem… Celý článek ›

...a jede se dál Ten den se poprvé po dlouhé době opět objevilo slabé podzimní slunce. A ten den Jurko konečně do cíle své dlouhé cesty, do místa, kde se to kdysi nazývalo Černobyl. Z rozsáhlého města a jeho přilehlého okolí v současnosti nezbývalo již téměř nic než divoké zarostlé ruiny – prostě příroda zde z konečné platnosti přebírala vládu a od „Velké Politické“ postupně vymizeli i poslední nezmaři, kteří tu žili nastálo a odmítali… Celý článek ›

...a pokračuje se dál... Brzké červencové slunce již začínalo hřát, když Jim Dorsey začal s nakládáním odchytového vybavení. Nedávno mu bylo už šedesát, přesto i v tomto případě všichni volali jeho. Jenomže Jima už to všechno začíná čím dál tím víc zmáhat. Už při samotné se zapotil víc než obvykle. „Jó, hochu stárneš“ povzdychl si tento „Krokodýlí muž“, ztěžka si narovnal záda a naložil na člun poslední část vybavení. Pak… Celý článek ›

...další kousek do mozaiky Jukiko se mrzutě protáhla, a na své otočné židli se přitočila blíže k francouzskému oknu svého miniaturního příbytku. Neko, velký bílý kocour, už zase nervózně špacíroval po nízké zídce malé terásky, která byla součástí té podivné nástavby. Nástavby, ze které se dalo dotknout mraků, tak vysoko se nacházel byt této osamělé úřednice. Jukiko bylo už jednatřicet a v Tokyu se ocitla již před třemi lety shodou velice… Celý článek ›

...tak jsem to sci-fi trochu prodloužila Horký vítr se prohání suchou travou a ve dveřích osamělého restauračního podniku postává rozčepýřený číšník. Teď si povzdychl a rozmrzele se vrátil do lokálu. Do velké místnosti, která byla bohužel prázdná. Kdo by také hledal pension tak daleko od civilizace uprostřed mexické pustiny. A přece nebyla ta velká jídelna úplně opuštěná, jak se na první pohled zdálo. Zcela vzadu, u posledního rohového stolu totiž… Celý článek ›

...jedno kraťoučké sci-fi Je překrásné pondělní ráno, celý svět se jen směje, tedy kromě asi sedmiletého kluka, který stojí na cestičce vysypané bílými kamínky a usedavě pláče. „Já už nechci jít k Margaret“ řekl kňouravě. „A já ti už po stý opakuju, nech toho a nastup do toho zatracenýho auta“ vztekle se na něj osopila jeho matka, která stála o kousek dál s klíčky od auta v ruce. „Já nikam nejdu, protože Margaret je divná“ trucoval… Celý článek ›

!!! NOVÁ POVÍDKA !!! Je páteční večer a inspektor Rafael Rosado nervózně žmoulá v ruce luxusní pozvánku na jeden z mnoha snobských večírků, jaké se tady v Berkeley pořádají téměř denně. A on, obyčejný chlápek z městečka Dorris a „latino“ k tomu musí mezi ty navoněné panáky, i když je předem jasné, že bude trapně vyčnívat. Jenomže pracovní povinnost je pracovní povinnost, té se nedá jen tak vyhnout a otázek kolem smrti Kenta Conwaye je… Celý článek ›

...velmi výstižné... Celý článek ›

...když je dnes ten svátek...    "NECHŤ DUCH TVŮJ PROVÁZÍ SRDCE NAŠE VE CHVÍLICH NEJTĚŽŠÍCH!"https://www.youtube.com/watch?v=9rAvJxuhe_I Celý článek ›

...věřte nebo ne, ale inspirací pro tuto povídku mi byl Zdeněk Izer Kristýna leží na kanapi u okna, teď se přisunula blíže k parapetu, sebrala jednu s tyček mezi květinami a začala se s ní zuřivě drbat pod sádrovou krustou na levé noze. A v hlavě jí poletovaly tisíce myšlenek na zkažené prázdniny – poslední prázdniny před nástupem na vysokou! Bohužel si týden před matúrou zlomila nohu, takže zkoušku samotnou absolvovala už s tím hnusným kopytem na… Celý článek ›